Nejlepší věc na tom, že jsme se přestěhovali před třemi lety do rodinného domu byl opravdový krb v novém obyváku. Teplo ohně, hukot a praskání hořícího dřeva je prostě paráda. Nejen, že ušetříme kupu peněz za topení plynem. Jednomu i konečně dojde, proč jsme se lidmi stali ve chvíli, kdy jsme ovládli oheň. A proč se říká, že doma je tam, kde je oheň.
Původní krb v domě nebyl dobře udělaný, kouřil, netáhl a vlastně ani nehřál. A tak jsme ho museli přestavit. A právě během přestavby jsem se zamiloval do šamotu, do pecařiny a krbařiny. Zkrátka do toho, jak ovládnout oheň a využít ho. Měl jsem štěstí, že přestavbu krbu nám dělal místní zkušený krbař (tímto zdravím p. Kahánka do Lichnova), který nejenže práci udělal báječně, ale ještě se se mnou podělil o spoustu triků a tipů ohledně krbařiny.
Když jsem později přemýšlel, kde a jak bychom ještě mohli doma oheň využít, narazil jsem na venkovní pece.
Pečení a vaření v šamotové peci je nářez. Jídlo z pece si nespletete. Je to závan starých lepších časů. Něco jako koláče od babičky. Jenže teď si je můžete udělat sami.
V peci, na rozdíl od krbu nebo grilu, totiž připravíte všechno jídlo. Přílohy? Brambory? Není problém. Klidně ve slupce v popelu nebo pečené v alobalu. Vařené. Nebo pečené hranolky. Pečená ryba? Grilovaná? Jasně. Maso? Pomalu pečené vepřové nebo konfitovanou křupavou kačenu? Všechno, co si přejete. Je libo čerstvé pita placky? Indický naan nebo nadýchané bruschety s olivami? Klidně. Domácí buchty a koláče? S čerstvým sezónním ovocem rovnou ze zahrady, samozřejmě. Pizzu připravíte v peci za minutu a půl. S dvojitou šunkou nebo s čímkoliv podle Vaší chuti. Královská disciplína je pak pečení chleba. Pěkně z poctivé mouky, bez chemických přísad. Chleba, co nevyschne a neztvrdne celý týden. S kůrkou, která trochu voní po ohni a jemně křupe v puse. Bez lepku. Pec vám na zahradě ohřeje vodu nebo usuší ovoce. Pohled na líně žhnoucí oheň v peci, zahřeje srdce i mysl. Tohle garantuji!
Jedna věc je být chodící reklamou na šamotové pece, a druhá je, si jednu skutečně pořídit. Koukal jsem po internetu a knihovnách a zjistil, že není kolem moc vhodných návodů na to, jak takovou pec postavit. Zdálo se mi dokonce, že není moc firem, které by podobné stavby dělaly.
A bylo jasno. Nejenže si pec postavím sám, ale navíc připravím i návod, který umožní každému (i méně zdatnému kutilovi jako jsem já sám) pec doma postavit vlastními silami.
Jmenuji se Radovan Čierný. Jsem nadšenec do pecí, krbů a šamotu. A pomůžu Vám takovou pec dostat i na vaši zahradu.
Abychom měli úvod za sebou, musím zmínit ještě návody, které už existují a bez kterých by moje vlastní pec nikdy nevznikla.
Za prvé doporučuji dvoudílný návod p. Luďka Lišky z Českého kutila
- Stavba zahradní pece 1.díl – od rozhodnutí po těleso pece
- Stavba zahradní pece 2.díl – komín, tepelně izolační plášť a první sezóna
Tento návod je vynikající a v českých vodách nejspíše nejlepší ze všech (tedy až po mém :). Vřele doporučuji si jej přečíst.
Svůj vlastní návod odvozuji od něj. Snadno ale objevíme několik rozdílů. Především dodávám detailnější fotografie. Soustředím se na podrobnosti některých procedur. Protože nejsem tak zdatný kutil jako p. Liška, nepřipravoval jsem si žádné vlastní stavební směsi. Kupoval jsem hotové. Také jsem nechtěl ušetřit za každou cenu. Lákaly mě některé materiály, např. vermikulit nebo terralit, které jsem použil, byť v původním návodu použity nejsou. V mém návodu jsem odmítl zděný komín a stříšku ze dřeva, obojí řeším alternativně.
A foto návod p. Jullmana
Tady sice beze slov, ale za to se spoustou fotek. Doporučuji omrknout. Především práce s obkladem může být inspirující.