Ze všeho nejdřív se musí postavit pořádné základy. Velikost základové desky se odvozuje od velikosti pece.

Na „takové to domácí pečení“ bohatě stačí pec s vnitřním průměrem topeniště 900 mm. Tahle velikost poskytuje dost prostoru, komfortu i bezpečí pro manipulaci s ohněm i připravovaným jídlem.

Zvolíte-li základovou desku o rozměrech 1 400 × 1 700 × 350 mm, pec se na ni bez potíží vejde a ještě zbývá místo na odkládání talířů, prkýnek nebo vychlazeného drinku. Tloušťku základové desky nepodceňujte! Nese totiž váhu nosné desky, pece i nohou, která v součtu může snadno překročit i dvě tuny.

Na základovou desku použijte beton s pevností 30 MPa proložený ve dvou vrstvách kari sítěmi.

Existuje mnoho způsobů, jak nést nosnou desku a pec. Může se například vyzdít z dutých nebo pálených cihel. V tomto případě však doporučujeme postavit nohy ze štípaných tvárnic. Ty mají dvě výhody: za prvé stavba přibývá docela rychle, za druhé je výsledné úložiště materiálu pod pecí přístupné z více stran. Dřevo pod pecí navíc lépe schne a je k němu lepší přístup.

Do ještě vlhké základové desky zapíchněte betonářské tyče o průměru 8 mm, tím propojíte nohy se základovou deskou. Na tyče pak nasaďte tvárnice. Každá je vysoká 200 mm, a tak na dosažení správné výšky nohy bohatě stačí čtyři. Pak už stačí nohy pečlivě vyklínkovat, srovnat a vylít betonem.

Nosná deska má stejné rozměry jako ta základová. Liší se ovšem v tloušťce – tady stačí 150 mm.

V tomto bodě je nejsložitější práce s přípravou šalování (tedy dřevěného bednění, které dá vylitému betonu správný tvar). Je to vlastně trocha stolařiny. Je třeba si obstarat větší dřevěnou nebo OSB desku. V ní vyřízněte otvory pro nohy, nasaďte ji na nohy se shora a podložte cihlami, deskami nebo latěmi.

Pak se pusťte do samotného šalování. Vyplatí se být co nejpřesnější. Pravé úhly a co nejrovnější povrch nosné desky usnadní všechny další stavební práce.

Desku poté proložte kari sítí a opět zalijte betonem s vyšší pevností.

Při rozpalování pece se uvnitř dělá táborák, kupí se zde žhavé uhlí a teploty v peci mohou přesahovat 400 stupňů Celsia. Je tedy jasné, že je třeba ochránit betonovou nosnou desku před obrovskými změnami teplot, které by beton nakonec roztrhaly na kusy a vypálily.

Při stavbě tepelně izolační desky použijte kombinaci liapor betonu a vermikulitových desek. Na liaporovou vrstvu o tloušťce 50 mm nalepte vermikulitovou desku o tloušťce 30 mm. K betonové desce tak nepronikne téměř žádné teplo od ohně.

Přímo na vermikulitovou izolaci se lepí dno pece. Šamotové cihly lepte jen zespodu, strany nechte neslepené. Drobné nevyplněné mezírky mezi cihlami skvěle slouží jako dilatační spáry.

Cihly lepte kamnářskou maltou neboli rudomalem – snese totiž teploty do 1 100 stupňů Celsia a rychle zasychá. A staví se s ní parádně.

Pro stavbu použijte cihly o dvou rozměrech (125 × 125 × 65 mm a 125 × 250 × 65 mm), skvěle se kombinují.

S pokládkou cihel začněte od vstupního portálu. Ze sedmi větších cihel vytvořte podklad vnější části vstupního portálu, odtud pokračujte s pokládkou do zadní části pece. Nakonec nalepte cihly na obvodu dna, zde ovšem bude nutné upravit jejich tvar.

Pozor, šamotové cihly jsou velmi tvrdé, ale zároveň křehké. Špatně se upravují do požadovaného tvaru. Pokud je však potřeba je upravit, docela dobře poslouží flexa a kotouče na kámen (diamantové kotouče nejsou vhodné) nebo zednické kladívko, kterým lze cihly rozdělit poklepem přes kovový profil.

Po dokončení dna dozděte vnitřní část vstupního portálu. Má světlou šířku 500 mm a v tomto případě 290 mm na výšku. Vznikne tak, že obestavíte polystyrenovou formu požadovaného tvaru.

Základním nástrojem stavby pece je speciální „udělátko“. Během stavby nahrazuje cihlu uprostřed dna pece. Je ze dřeva a nese otočnou podložku, na které je umístěno pohyblivé rameno o délce vnitřního poloměru pece. To pomáhá umísťovat každou cihlu přesně na místo ve správné vzdálenosti od středu topeniště, a navíc cihlám poskytne oporu po dobu schnutí malty.

Těleso pece stavte z malých cihel. Přirozeně mezi cihlami vznikají menší klínovité spáry, ty vyplňte zbytky rozbitých cihel a zamázněte rudomalem.

Cihly usazujte tak, aby případné spáry vznikaly jen na stranách mezi cihlami a jen minimálně mezi patry.

Protože rudomal vážně rychle zasychá, rozmíchávejte si ho vždycky jen trochu. Na jednu dvě cihly. Ty pěkně usaďte a nechte zaschnout. Následně je očistěte z pohledové strany. Až poté rozmíchejte další dávku rudomalu. Je to pracné a trochu otravné, ale výsledek stojí za to.

Pec potřebuje teploměr. Musíte zkrátka vědět, kolik je v ní stupňů, i když si to možná časem jako zkušení pekaři vychytáte „už od pohledu“. Proběhlá pyrolýza obvykle jasně ukáže, kdy je pec připravena na pečení dobrot.

Teploměr umístěte do blízkosti dna pece, ideálně do druhého patra cihel jejího tělesa. Snadno tak budete moci měřit teplotu blízko místa, kde se vaří a peče.

V jedné z cihel v druhé řadě flexou vybruste na rohu šachtu, do které zazdíte pouzdro pro teploměr.

Stavba přibývá a těleso pece je teď téměř hotové. Každou vrstvu cihel zakládejte od nejodlehlejšího místa od vstupního portálu, poté je doložíte k vnitřnímu portálu z jedné a pak z druhé strany. Cihly, které budete muset osekat a tvarově upravit, se tak schovají mimo dohled uživatelů pece.

Vnější portál stavte z velkých šamotových cihel. Obezděte jimi polystyrenovou formu. Úplně nahoře pak místo velkých cihel použijte malé a trochu je vysuňte ven. Vznikne tím dostatečný prostor pro usazení komínu.

Komín může být z cihel nebo plechu. Zděný je poměrně robustní, doporučujeme proto sáhnout raději po tom plechovém. Tento má průměr 180 mm a je vysoký 750 mm. Pozor! Pokud máte pec umístěnou pod pergolou nebo v přístěnku, měla by výška komínu přesáhnout výšku střechy pergoly!

Na hotové těleso pece nainstalujte několik termoizolačních vrstev. Ty jednak udrží maximum tepla uvnitř pece (a udrží ho dlouho), jednak chrání povrchovou úpravu před popraskáním.

První termoizolační vrstva je tvořena silnou 99mikronovou hliníkovou fólií. Tu překryjte izolační biorohoží s hliníkovou fólií. Biorohož snese teploty do 1 200 stupňů Celsia, takže je pro naše účely ideální. Obě vrstvy stáhněte králičím pletivem, na které nanesete poslední termoizolační vrstvu. Ta je z omítky, která obsahuje hydraulické pojivo. Zvyšuje tak tepelnou izolaci a nepraská ani ve větších vrstvách.

Teď už se v peci dá péci, zároveň je však třeba ještě dokončit povrchovou úpravu. Možností, jak upravit povrch pece, je opravdu hromada, stačí omrknout internet. Těleso pece se dá třeba schovat do cihlové obestavby, omítnout štukem, obložit kameny nebo třeba – jako v tomto případě – mramorovou mozaikou. Největší vliv na volbu povrchové úpravy mají peníze. Nejlevnější je štuk, stojí kolem pěti šesti tisíc korun, v případě obložení ušlechtilým kamenem nebo složitou mozaikou se ovšem cena snadno vyšplhá i na sto padesát tisíc korun.

Zde je pec obložená mramorovou mozaikou lepenou na mrazuvzdorné lepidlo. Výsledek vypadá hezky, organicky a rustikálně. A je navždy.

Před prvním skutečným pečením je potřeba pec pořádně vypálit a vytvrdit stavební chemii žárem. Až poté se můžete pustit do té pravé zahradní kulinařiny.

Pizza je v peci hotová za minutu a půl. Přes noc uděláte nezapomenutelné pomalu pečené vepřové nebo dokonalou kačenu. Když budete mít chuť, upečete buchty, křupavé rohlíky nebo chleba. V popelu upečete brambory. V peci můžete sušit i ovoce, zeleninu nebo bylinky ze zahrady. A zbytkové teplo ohřeje třeba vodu.

Vůně z pece provoní celou zahradu i blízké okolí. I náhodným kolemjdoucím ukápne slina.